Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ideál rytíře ve staročeských textech Kronika o Štilfrídovi a Rada otce synovi
VACLÍK, Jan
Cílem práce je zkoumat pojetí ideálu rytíře ve vybraných staročeských literárních dílech vrcholného středověku, rytířské povídce Kronika o Štilfrídovi a naučné veršované skladbě Rada otce synovi, jež si jsou časem vzniku blízká. Analýzou těchto textů se pokusíme odhalit textové strategie, jimiž byl definován kodex rytířské etiky a pomocí nichž skladby budují rytířský ideál. Komparací žánrů se pokusíme o srovnání efektivity těchto textových strategií.
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
Mor, masakr, Maria: Protižidovské aspekty pozdně středověké zbožnosti
Soukup, Daniel
Takzvaná morová perzekuce z let 1348 až 1350 zasáhla velkou většinu židovských komunit v říši, které byly obviněny z otrávení studen. Přestože byli Židé v Čechách a na Moravě od těchto násilných útoků ušetřeni, česká středověká literatura odrážela současné události a úzkost. Atmosféru vytvořenou ohromnou hrozbou Černé smrti spolu s ekonomickými i politickými důvody formovaly i specifické aspekty pozdně středověké zbožnosti - vášeň a mariánská oddanost, kterou upřednostňoval samotný císař Karel IV. Příspěvek se zaměřuje na mimetickou vášnivou zbožnost, částečně reprezentovanou bičíkem a oficiálně vyjádřenou oddanou literaturou, a její vliv na protižidovskou rétoriku a násilí. Analýza lidových modliteb, básní a nářků Panny Marie (planctus Marie), nejmocnějších a emotivních textů duchovního ospravedlnění podle vzoru soucitného diváctví, představuje ty protižidovské aspekty, které by mohly vydláždit cestu fyzické agresi proti židovské komunitě. Kromě kontemplativní literatury mohly nadčasové a univerzální mariánské příběhy odrážet skutečné masakry a legitimizované protižidovské násilí. Může se jednat o českou verzi mariánského zázraku De Imagine S. Mariae v Liddě, která byla zachována v rukopisu Liber licus ze 14. století, který formuluje maxima středověké společnosti na pozadí hagiografií, které byly tehdy aktualizovány.
Italian rhetoric and courtly love in the Formulary of Queen Kunhuta. A critical edition of the Collection of Magister Bohuslav with an English introduction (Codex Vindobonensis Palatinus 526)
Battista, Francesca ; Doležalová, Lucie (vedoucí práce) ; Grévin, Benoît (oponent) ; Forrai, Réka (oponent)
V české historiografii byla královna Kunhuta dosud víceméně opomíjena, její postavou se nezabývaly žádné monografie ani zvláštní studie. Můžeme ji zařadit do skupiny očerňovaných královen, která byla ve středověku obzvláště početná. Toto negativní hodnocení královny má své kořeny ve středověkých kronikách, které Kunhutu vinily z milostného poměru se Závišem z Falkenštejna, jenž byl považován za jednoho ze strůjců porážky Přemysla Otakara II. Negativní vnímání královny Kunhuty se postupně ustálilo a navzdory snahám o její rehabilitaci v nedávných studiích pravděpodobně vyústilo v nezájem badatelů o její úlohu politickou. Dochované prameny ukazují, že její aktivní role v české společnosti třináctého století si zaslouží více pozornosti. Týkaly se jí různé administrativní a politické úkony. První kapitola dizertační práce by měla nastínit přístup ke studiu postavy této královny, který zprostředkovává spojení mezi zaujatým pohledem na tuto postavu a jejím obrazem zahrnujícím mnoho aspektů. Měla by představit postavu, se kterou je spojována sbírka listů, která je hlavním tématem této dizertační práce (tj. sbírka listů mistra Bohuslava, pravděpodobně královnina kaplana a notáře). Rozbor a kritické vydání tohoto pramene se nachází v kapitolách II-III a ve druhé části práce (viz Critical Edition). Tato...
Místo lesa v literárních pramenech 14.-15. století v česko-francouzsko-anglické perspektivě
Turek, Matouš ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Diplomová práce představuje a analyzuje způsoby, kterými byl v pozdněstředověkých literárních pramenech zpracováván motiv lesa jako prvek tematické a kompoziční výstavby textu. Teoretickým východiskem práce je koncept diachronní recepce a adaptací textu, při nichž dochází k přenosu a zároveň proměně užití topoi, kterou práce dává do souvislosti s vývojem literárního chronotopu signalizujícím změnu horizontu očekávání publika. Pramenná základna pro analýzu spočívá z větší části v českých pramenech dlouhého 14. století - dvorských a rytířských románech, staročeské veršované legendě o svatém Prokopu a Dalimilově kronice -, menší část práce je věnována představení jednotlivých tendencí ve vývoji užití topos lesa v anglické a francouzské literární alegorii 14. a 15. století. V podrobném srovnání konkrétních staročeských textových pasáží s jejich předlohami v jiných jazycích (středohornoněmčina, latina) práce na příkladu topos lesa ukazuje, že topoi nejsou ustálenými, neměnnými klišé, ale naopak procházejí intenzivními proměnami funkčními, obsahovými a tematickými.
Intimita a samota v díle Chrétiena de Troyes a v dvorském románu českém
Šorm, Martin ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Jaluška, Matouš (oponent)
(česky) Intimita a samota v díle Chrétiena de Troyes a v dvorském románu českém Diplomová práce se zabývá literárními obrazy niternosti, myšlenkové a citové hloubky, samoty a potřeby soukromí, jak jsou zachyceny v románech Chrétiena de Troyes a v dílech jeho pokračovatelů, zvláště v románech napojených na tradici tristanovskou. Interpretuje je jako projev úsilí středověkých literátů působit na publikum, kultivovat je a v rouchu fikčního příběhu zobrazovat palčivé otázky a předkládat zajímavá témata k diskuzi. Výrazná jsou líčení nerovnováhy mezi samotou a společenskými povinnostmi, pozitivní či negativní hodnocení lidské samoty vždy v závislosti na ideovém záměru pisatele, či využívání symbolických objektů z intimní sféry jako zjevných prostředků politické reprezentace. Martin Šorm

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.